Zříceniny hradu na skalních pískovcových útvarech u Teplic nad Metují.
rvá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1393, kdy jej vlastnil Matěj Salava z Lípy. V roce 1447 byl spolu s Adršpachem a Vízmburkem vykoupen a pobořen. Stal se majetkem jakéhosi Kočky, který se jej pokusil pojemovat po sobě Katzenstein. V roce 1466 jej držel Hanuš z Varnsdorfu a na Trutnově, který ho roku 1488 prodal Zbyňkovi Buchovcovi z Buchova. Jan Špetle z Janovic hrad připojil k Náchodu. Poté se zde vystřídala řada majitelů, v roce 1513 hrad neúspěšně obléhal kníže Lehnický. V dalším průběhu poloviny 16. století přestal hrad být udržován a k roku 1576 se uvádí jako pustý.
S ohledem na situaci staveniště v části skalního města není přesně znám rozsah hradu. Ten je předpokládán velmi značný. V uvažovaném rozsáhlém snějším opevnění hrýly velkou roli jednotlivé skalní útvary spojené vzájemně umělým ohrazením. Stop se však dochovalo málo. Nespornou částí hradu byla severní, kamennou hradbou ohrazená část s cisternou, která mohla nejspíše slouži jako předhradí. Vlastní hrad na jihozápadě opevňoval příkop s vyhozeným valem a další čtverhranná baštovitá zemní fortifikace. Na severu byla k hradu přihrazena menší plocha nejasného užití.
Vnitřní hrad obsahoval na jižní straně nevelké nádvoří s minimálně jednou zděnou stavbou. Zbytek vyplňoval rozlehlý vysoký palác k jehož stavbě byly využity i dvě skalní věže. Do skály byly vytesány i některé místnosti a schodiště. Ze zděné části se nejlépe dochovala místnost zaklenutá hrotitou valenou klenbou, přiložená z východní strany k severnímu bloku.
Na pvnífotografii je pohled na severní skalní blok vnitřního hradu. Na druhé fotografii je pohled na pozůstatky místnosti zaklenuté hrotitou valenou klenbou. Na třetí fotografii je pohled na portálek v sverní skalní věži a na čtvrté fotografii je pohled z vnitřního hradu na příkop a val v jižní části.
Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, T. Durdík