Zřícenina hradu na skalnatém výběžku z plochého masivu kilometr severozápadně od Lhotky poblíž Telče.
Ačkoliv se v písemných pramenech objevuje hrad až ve druhé polovině 14. století, kdy jeho zboží prodává roku 1356 prodává Štěpán z Březnice Jindřichovi z Hradce, dalo by se se již podle jeho jména usuzovat na starší původ. Zakladatelem hradu se stal zřejmě bítovský purkrabí (1284-87)Jaroslav ze Šternberka, který jako odměnu získal málo osídlený kraj pramenné oblasti Moravské Dyje, jejíž držbu by si pojistil stavbou hradu, což by i mohli potvrzovat archeologické nálezy datující život na hradě na sklonku 13. století. V držení pánů z Hradce zůstává, vyjma pětileté držby pánů z Kravař v letech 1399- 1404 z titulu věna Elišky z Hradce provdané za Jana z Kravař, až do svého zániku v období husitského tažení na Moravu v roce 1423.
Dvoudílná dispozice hradu zaujala skalnatý konec plochého vrcholu spadajícím na jižní
straně zakončené žulovými skalisky strmě dolů. Čelo jádra tvořila 2 m silná a 45 m dlouhá
hradba zachovaná do současnosti jako suťová hráz, na jejímž severozápadním konci se nachází
rozšíření s prohlubní, jenž může představovat pozůstatky věže. Severovýchodní část zaujímají
pozůstatky dvouprostorového paláce o rozměrech asi 17 x 10,5 m s delší osou kolmou na čelo.
V jižní části staveniště zakončené skalisky sice hradba sledovala jejich průběh, nicméně i
přesto probíhala také v rovných úsecích. Zde se nachází nejvíce vysunutý střep zdiva o
tlouštce zhruba 1,5 m, možná pozůstatek vyhlídkové věžice.
Před jádrem se nacházel úzký parkán s půlkruhovou baštou pod palácem, jenž podle charakteru
zdiva totožného s předhradím vznikl při pozdějších opevňovacích pracech. Ve skále vylámaný
15-18 m široký příkop byl přemostěn, před branou je patrná zeď, na kterou dosedala padací
část.
Velké předhradí bylo ohrazeno zalamovanou zdí o celkové délce 250 m, přičemž do okruhu byl
zapojen i východní sklaní blok spojený hradbou se skalním výběžkem jádra směřujícím od
paláce. Žulová skalní plotna zřejmě natolik ztížila vybudování příkopu, že musel být nahrazen
parkánovou zdí.
Na první fotografii je pohled na předhradí od západu, na druhé fotografii je detail hradební zdi předhradí v této části. Na třetí fotografii je pohled na střep vyhlídkové věžice v jižní části jádra a konečně na čtvrté fotografii pak okraj skalního bloku jádra na západě.
Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie hradů, hrádků a tvrzí na Moravě, M. Plaček